My lidé v životě ledacos potřebujeme. A pokud se nám to nenabízí automaticky, musíme si to od někoho kupovat. Což znamená, že potřebujeme peníze. Stěží bychom dnes nakoupili za něco jiného, stěží by tu dost dobře fungoval nějaký výměnný obchod, ve kterém by si dva protějšky dokázaly plně vyhovět. Prostě se musí nakupovat, a to chce peníze.
Všichni víme, jak si máme peníze sehnat. Máme někde pracovat a nechat se za to finančně odměnit. Jenže všichni také víme, že jsou tu i lidé nezaměstnaní, i ti málo vydělávající, i ti, kdo mají tak velké výdaje, že jim třeba ani solidní plat nestačí. A ti pak mají potíže.
Všichni víme ale i to, jak se dají řešit podobné problémy. Víme třeba, že si můžeme vzít půjčku, když se nám to hodí. A pak můžeme po určitou dobu zvládat placení na cizí účet. Dokud nedojde na splácení.
A co ještě obvykle víme? Třeba i to, že chtít půjčku je v tíživé situaci málo. Chtít ji samozřejmě můžeme, ale nedá se na její získání spolehnout. Půjčku totiž dostane vždy jen ten, kdo ji také zřejmě zvládne splatit. A o bonitě pochopitelně nerozhoduje ten, kdo půjčku chce, ale ten, od koho je požadována.
A tak mají mnozí z nás smůlu. Nevydělají si dost na svá vydání, a když požádají o některou půjčku, nedostanou ji třeba kvůli výši svých příjmů nebo registrům dlužníků. A někomu takovému nelze závidět.
Ale kdo hledá, ten nakonec najde způsob, jak své finanční potíže vyřešit. Když člověk dlouho hledá, nakonec ho napadne spásné řešení. „Vždyť přece dosáhnu na hypotéku od nebankovní společnosti,“ zvolá takový člověk nakonec a zní to skoro jako ono známé „Heuréka“. A je tomu také tak. Když člověk chce a má nemovitost, určitě si může aspoň nebankovní hypotéku vzít. A díky ní tak skoncovat se svými finančními problémy. Protože tady rozhoduje hlavně zástava nemovitosti. A to je zvladatelné pro kdekoho.