Přenese vás do minulosti – poslech klasické hudby v Praze vás rázem přemístí do úplně odlišné doby, do jiného prostředí s koňskými povozy a rušnými pražskými ulicemi na dlažebních kostkách, kde měli lidé úplně jiné starosti, než současní Pražené. Ocitnete se v době baroka, renesance či empíru a budete vnímat ducha té doby, veskrze poklidného, více vstřícného a méně stresujícího. Lidé v té době měli na sebe více času a také si dokázali lépe vychutnat poslech klasické hudby, ostatně, tehdy spolu s lidovou hudební tvorbou ani jiná hudba neexistovala.
Žádná elektronická hudba – klasické hudební nástroje, které k poslechu nevyžadují žádné elektronické vymoženosti, jsou výrazem lidství, symbolem kontaktu hudebníka s nástrojem, zhotoveným mistrem houslařem či jiným odborníkem. A pokud se do hudební produkce nevkrádá žádná elektronika, můžeme ji považovat za nejčistší hudební projev, jaký existuje.
Pryč s přehnanou digitalizací – někteří psychopati by velice rádi digitalizovali i naši mysl, kdyby to jen šlo, a měli by pod kontrolou vše, co je lidské. Digitalizace může být v rozumné míře pomocníkem, ale v rukou takovýchto jedinců je to nebezpečná záležitost. Čím více budeme podporovat klasickou hudbu, tím více se od nebezpečné digitalizace budeme vzdalovat.
Něco pro vyznavače retro stylu – jak už bylo řečeno, klasická hudba nás propojí třeba se sedmnáctým stoletím, ovšem dokáže nás propojit i s dobou nedávno minulou, kterou odborníci nazývají „reálným socialismem“. Již tehdy bývalo zvykem zaposlouchat se do tónů vážné hudby i na televizních obrazovkách a tato hudební produkce také měla v televizi mnohem větší operativní prostor.
Dokonalý antistres – nenechme se ovládat stresem, zapojme všechny síly do společného boje proti tomuto zákeřnému nepříteli, který vzniká veskrze z lidské naivity a hlouposti. Klasická hudba je proti stresu vynikající zbraní, tak ji používejme častěji a nedávejme stresu žádnou šanci pro jeho nekontrolovatelnou expanzi.